Jedno z nejkrásnějších českých zátiší 19. století Zátiší s pávem (Cikánova lovecká kořist) z roku 1861, které se v roce 2023 podařilo ZČG získat, je od 16. dubna do 21. června k vidění v Galerii výtvarného umění v Chebu. V rámci projektu Opus magnum (výstava jednoho obrazu) si jej návštěvníci mohou prohlédnout poprvé od roku 1962, kdy byl naposledy vystaven na velké retrospektivě Karla Purkyně v roce 1962, kterou připravila ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze.
Západočeská galerie v Plzni zakoupila tento obraz, který byl přes 60 let nezvěstný, do svých sbírek v roce 2023 a svou pořizovací cenou 3 200 000 Kč patří mezi nejdražší akvizice, které kdy byly pořízeny. Svým významem se řadí mezi několik stejně klíčových Purkyňových zátiší z tohoto období, na čele se Sovou sněžnou z roku 1862, které jsou dnes umístěny ve sbírkách Národní galerie Praha.
Purkyně byl jedním z prvních, kdo v českém prostředí 19. století povýšil zátiší na respektovaný žánr tzv. vyššího umění. To je dáno mimo jiné volbou námětu, dále pro zátiší nezvykle velkým formátem (rozměry obrazu jsou 94 × 79 cm), a v neposlední řadě celkovým monumentálním vyzněním díla.
Lovecké zátiší odráží nový zájem představitelů programového realismu o nature morte, jehož zakladatelská postava, Gustav Courbet, vystavila na pařížském salonu v roce 1857 velkoformátový obraz s tematikou lovu Chaise au chevreuil dans les forêts du grand Jura; la curée (Štvanice: Lov na srnce v lesích Velké Jury, 1857) s motivem zavěšeného srnce, přivázaného za nohu ke stromu. Jednalo se o první Courbetovo dílo, stojící na počátku této nové tematické řady. Je velmi pravděpodobné, že Purkyně, který v té době pobýval v Paříži a navštěvoval tehdejší výstavy, zmíněný obraz viděl. Purkyňova malba vyniká pastózním rukopisem, při jehož utváření si mnohdy její autor vypomáhal špachtlemi i obrácenou stranou štětce, a zároveň mimořádným koloritem, docílených kombinací vrstvených barevných past s velmi promyšlenými podmalbami, které dotvořily celkový barevný efekt.
