Mobily berou dětem spánek i čas na skutečný život. Lékařka varuje před dopady na psychiku

Plzeň- Telefony, počítače a sociální sítě jsou přirozenou součástí života dnešních dětí. Jejich nadměrné používání ale podle lékařů stále častěji zasahuje do spánku, soustředění i psychické pohody. Děti tráví méně času venku, ubývá přímé komunikace a problémem je také přetěžování množstvím mimoškolních aktivit. Podle primářky Nemocnice u Svatého Jiří Plzeň MUDr. Daniely Pouskové je proto důležité nejen rozumně omezovat čas u obrazovek, ale především s dětmi skutečně mluvit a všímat si změn v jejich chování.

Technologie dětem přinesly možnosti, které předchozí generace neměly. Zároveň ale podle lékařů stále výrazněji ovlivňují jejich každodenní život. Mobilní telefon děti často provází od rána až do chvíle, kdy mají usnout. „Děti jsou zahlcené komunikačními prostředky, ať už jsou to telefony, počítače nebo televize. Ztrácejí tím čas na vlastní přemýšlení, pobyt venku a často také na dostatečný odpočinek. Komunikují a sdílejí až do noci, ráno jsou potom nevyspalé, mrzuté a ve škole se hůře soustředí,“ upozorňuje MUDr. Daniela Pousková, primářka Nemocnice u Svatého Jiří Plzeň. Dlouhodobá únava a psychická nepohoda se podle ní mohou projevit i na celkovém zdravotním stavu dítěte. Organismus, který nemá dostatek času na odpočinek a regeneraci, může být náchylnější k virovým a bakteriálním onemocněním.

Covid změnil způsob, jakým spolu děti komunikují

Jedním z důležitých momentů byla podle Pouskové pandemie covidu. Děti byly na dlouhou dobu vytržené z běžného kolektivu a technologie se pro ně staly prakticky jedinou možností, jak zůstat v kontaktu s vrstevníky. Některé návyky ale přetrvaly i po návratu k normálnímu životu. „Pandemie děti uzavřela mimo kolektiv a komunikační prostředky byly jedinou možností, jak spolu mohly být v kontaktu. Bohužel tento trend částečně pokračoval i po rozvolnění a trvá dodnes. A netýká se to pouze dětí. I dospělí spolu často komunikují prostřednictvím mobilních telefonů, přestože jsou fyzicky blízko sebe. Běžné konverzace výrazně ubylo,“ říká Daniela Pousková. Právě proto považuje omezení používání mobilních telefonů u školních

dětí za krok správným směrem. Zároveň ale upozorňuje, že pravidla by neměla platit pouze pro děti. „I my dospělí bychom se měli zamyslet nad tím, jestli si občas neudělat den nebo alespoň část dne bez telefonu a nevěnovat ten čas přímému kontaktu s lidmi kolem sebe,“ dodává.

Děti mohou být přetížené i dobře míněnými aktivitami

Technologie přitom nejsou jediným problémem. Na psychickou pohodu dětí může podle primářky negativně působit také příliš nabitý program. Škola, domácí příprava, sport, kroužky, jazyky a další aktivity mohou vyplnit prakticky celý den. Rodiče by proto měli zvážit nejen to, co všechno dítě může absolvovat, ale také zda mu vedle povinností zůstává čas, se kterým může naložit samo. „Je důležité racionálně zvážit, na jaké mimoškolní aktivity dítě posíláme, zda je všechny zvládá a jestli mu ještě zbývá čas na vlastní program a dostatečný odpočinek. Přetěžování dětí je dalším trendem dnešní doby a může vést k psychickým problémům,“ upozorňuje Pousková.

Nestačí se zeptat: Jak bylo ve škole?

Velkou roli v prevenci psychických problémů mají rodiče. Podle primářky je zásadní věnovat dítěti čas a skutečně s ním komunikovat. Varováním totiž nemusí být pouze to, co dítě řekne. Změny lze často pozorovat v jeho chování, náladě nebo mimice. „S dítětem musíme mluvit a všímat si ho. Nejen z jeho slov, ale také z mimiky a chování můžeme poznat, že se něčím trápí. V takové chvíli je důležité nabídnout mu pomoc včas,“ říká Pousková. Pokud rodiče cítí, že problém přesahuje možnosti rodiny a sami už nevědí, jak situaci řešit, neměli by podle ní návštěvu odborníka odkládat. „Pokud máme pocit, že je problém větší a nemáme jasné řešení, je potřeba včas vyhledat dětského psychologa, případně psychiatra. Bohužel dostupnost těchto odborníků dnes není dobrá,“ upozorňuje primářka.

Škola by neměla být dalším zdrojem stresu

Významnou součástí života dítěte je také školní prostředí. Pousková pozitivně hodnotí programy, které se snaží dětem předávat zkušenosti praktickou formou, vytvářet dobré vztahy mezi učiteli a žáky a omezovat zbytečný stres. Fungovat ale mohou pouze tehdy, pokud škola a rodina táhnou za jeden provaz. „Rodiče by měli učitele respektovat a nesnižovat jejich autoritu před dětmi. Zároveň by se měli zajímat o to, co děti ve škole dělají, o čem se učí, a doma s nimi o těchto tématech mluvit,“ říká Daniela Pousková.

Telefon dětem nevezmeme. Můžeme je ale naučit, kdy ho odložit

Úplné odstranění technologií z dětského života není reálné ani cílem. Důležitější je podle lékařky pomoci dětem rozpoznat, co jim prospívá a co už může mít negativní dopad. Základem zůstává dostatek spánku, čas na pohyb a pobyt venku, prostor pro

vlastní zájmy, nepřetěžování dítěte a především skutečný kontakt s rodiči a vrstevníky. „Chceme, aby nám vyrůstaly spokojené a aktivní děti, které chtějí něco umět a dokázat, mají své zájmy, respektují druhé a dokážou se radovat i z úspěchu ostatních. Musíme jim ale pomoci rozlišovat, co má pro ně skutečnou hodnotu a co jim naopak může škodit,“ uzavírá MUDr. Daniela Pousková, primářka Nemocnice u Svatého Jiří Plzeň.

Přívětivé školní prostředí, dostupná odborná pomoc a především čas, který rodiče svým dětem skutečně věnují, tak podle ní patří mezi nejdůležitější kroky ke zlepšení současného stavu dětské psychiky.