Příběh zámku Vidžín, známého též jako zámecká fara, se začal psát před více než 800 lety. Tato pozoruhodná historická památka nedaleko města Úterý v sobě nese stopy středověkých kořenů, duchovní správy, barokní elegance a v neposlední řadě také pohnutých osudů 20. století.
První písemné zmínky o Vidžíně sahají až do roku 1233, kdy královna Konstancie prodala toto území tepelskému klášteru premonstrátů. Na místě dnešního zámku tehdy stávala opevněná středověká tvrz, která byla v počátcích úzce spojována s mocným Řádem německých rytířů.
Tepelští premonstráti začlenili Vidžín do svých rozsáhlých majetků a postupně zde rozvíjeli církevní správu. Někdy během 14. století byla původní tvrz přeměněna na faru, která zajišťovala duchovní péči o okolní obyvatelstvo a upevňovala vliv premonstrátů v regionu severního Plzeňska.
Zásadním mezníkem v architektonickém vývoji památky byl 18. století. Podle historických pramenů a tradice celá přestavba vyvrcholila kolem roku 1728, případně byla stavebně završena velkou modernizací roku 1753, kdy nechal opat Raymund Šimonovský přeměnit starou budovu na reprezentativní barokní letní sídlo opatů z Teplé.
Tento krok přinesl do odlehlého kouta panenské přírody atmosféru klidu, elegance a vysoké církevní kultury. Tehdejší stavební úpravy vtiskly místu charakteristický ráz, jehož stopy jsou v exteriérech, zámecké zahradě a částečně i v interiérech patrné dodnes. Opati zde nacházeli útočiště a prostor pro odpočinek od náročné klášterní disciplíny.
Zatímco 18. a 19. století přálo rozvoji celého panství, události 20. století přinesly hluboké rány. Po roce 1948 a nástupu komunistického režimu došlo k celkovému znárodnění a areál byl předán do užívání Jednotnému zemědělskému družstvu (JZD). Místo, které dříve sloužilo jako ukázka vytříbeného vkusu a duchovního života, začalo postupně chátrat a ztrácet svou tvář. V roce 1979 areál zakoupily Obchody Plzeň, avšak celková záchrana vázla.
Zlom nastal až v novodobé historii, kdy se zanedbaná památka dostala do soukromých rukou a pod křídla Nadačního fondu Vidžín. Zchátralé stěny začaly opět ožívat díky obětavé práci majitelů, nadšenců a dobrovolníků. Dnes areál nabízí k vidění autentické historické interiéry z 18. století včetně reprezentačního sálu, rokokové pracovny, kaple či barokní ložnice, které doplňuje restaurovaný nábytek z období vídeňského baroka. Zámek a jeho přilehlé zahrady slouží jako vyhledávané místo pro svatby, kulturní akce, dětské tábory, filmové natáčení a komentované prohlídky pro veřejnost. Část drobnějších úprav v minulosti podpořila také Evropská unie.
Přestože má areál za sebou obrovský kus cesty, k jeho úplné záchraně vede ještě dlouhá cesta. Tou nejpalčivější současnou hrozbou je starý, zcela dožilý dřevěný šindel, kvůli kterému do památky masivně zatéká. Aby Nadační fond Vidžín zastavil postupné poškozování budovy a ochránil historické interiéry před zkázou, probíhá na platformě Donio veřejná sbírka s názvem Zachraňme barokní zámek Vidžín před zkázou! https://donio.cz/zachranme-zamek-vidzin Cílem sbírky je získat finanční prostředky na nákup nové střešní krytiny a úhradu odborných řemeslných prací, které definitivně ochránicí tuto jedinečnou kulturní památku pro budoucí generace.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.