Jaroslav Kugler znám pod přezdívkou "Marcel" nebyl původně odchovancem ledního hokeje. Jak sám s úsměvem zdůrazňoval, tělem i duší byl velkým házenkářem. Házenou dlouhá léta aktivně hrál a posléze působil jako masér u úspěšného plzeňského klubu Kovopetrol i u české házenkářské reprezentace, se kterou se podíval například na mistrovství světa v roce 1990.
Když na konci 90. let plzeňský házenkářský klub potkaly vážné finanční problémy a následný zánik, musel řešit svou profesní budoucnost. V roce 2000 oslovil vedení tehdejšího hokejového klubu HC Keramika Plzeň. Po jednáních s tehdejším manažerem Pavlem Setíkovským nastoupil k hokejovému A-týmu. Pro plzeňský hokej to znamenalo začátek více než dvacetileté éry, během níž se Jaroslav Kugler stal nepostradatelným pilířem celého realizačního týmu.
S přechodem k hokeji se jeho role výrazně rozšířila. V hokejové šatně převzal obrovský rozsah povinností. Vedle masírování se staral o výstroj, prádelnu, přípravu občerstvení i kompletní čistotu a chod kabiny. Na zimním stadionu běžně trávil kolem 250 hodin měsíčně, v náročných obdobích play-off dokonce přes 300 hodin měsíčně.
Jeho klíčovou a vyhlášenou specializací se stalo broušení bruslí. Jako vyučený strojní zámečník měl pro technickou práci s noži perfektní cit i předpoklady. Již po dvou týdnech od nástupu převzal péči o brusle celého týmu. Vyvinul si precizní systém a dokázal vyhovět individuálním přáním každého jednotlivého hráče. Od specifických žlábků až po úpravy nožů těsně po rozbruslení.
Díky své vysoké profesionalitě a dlouholetým zkušenostem se Jaroslav Kugler vypracoval také do realizačního týmu české hokejové reprezentace. Zúčastnil se pěti mistrovství světa i zimních olympijských her. U národního týmu se specializoval především na masérskou péči.
Pro svou obětavost a vřelý lidský přístup si získal obrovský respekt i u elitních českých hvězd hrajících v zámořské NHL. Při reprezentačních srazech na jeho masérský stůl pravidelně docházeli hráči jako Tomáš Plekanec, Jakub Voráček, Patrik Eliáš, Petr Nedvěd či bratři Milan a Zbyněk Michálkové. Hráči si cenili jeho poctivé klasické masérské práce, která pro ně byla v porovnání s běžným zámořským servisem jedinečná a nenahraditelná.
Jaroslav Kugler byl příkladem člověka, pro kterého byla práce na zimním stadionu opravdovým posláním a srdeční záležitostí. V plzeňské LOGSPEED CZ Aréně zanechal nesmazatelnou stopu — nejen svou odborností a neúnavným pracovním nasazením od časných ranních hodin, ale především svým optimismem, dobrou náladou a lidským teplem, které do hokejové šatny po desetiletí přinášel.
Čest jeho památce a upřímnou soustrast všem pozůstalým, rodině a přátelům.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
