Její jméno zná celý taneční svět. Proslavila ji Umírající labuť, procestovala desítky zemí a dodnes po ní nese jméno oblíbený dezert. Život ruské primabaleríny Anny Pavlovové ožil na jevišti Velkého divadla v Plzni v choreografii šéfa baletu Divadla J. K. Tyla Jiřího Pokorného. Premiéra původního baletu Anna Pavlova se uskutečnila v sobotu 14. listopadu 2026. V titulní roli alternují Afroditi Vasilakopoulou a Victoria Roemer.
Fotografie: I. Štěrbová
Anna Pavlova (1881–1931) patří k nejslavnějším tanečnicím všech dob. Přestože pro své tělesné proporce nesplňovala tehdejší ideál klasické baleríny, dokázala se prosadit na scéně petrohradského Mariinského divadla. Její křehký, mimořádně expresivní taneční projev okouzlil publikum po celém světě. Se svým vlastním souborem navštívila čtyřicet zemí – v roce 1909 vystoupila v Praze, a přivedla balet i tam, kde jej do té doby téměř neznali.
Její životní příběh inspiroval šéfa plzeňského baletu Jiřího Pokorného k vytvoření nového celovečerního díla. Diváci budou sledovat její cestu od dětských snů přes první úspěchy a setkání s významnými osobnostmi baletního světa až po mezinárodní slávu a poslední chvíle jejího života.
„Anna Pavlova nebyla typem dokonalé baleríny podle tehdejších měřítek, přesto dokázala něco, co se podařilo málokomu. Za její zdánlivou lehkostí na jevišti se skrývala obrovská disciplína, vytrvalost a odhodlání. Chtěl jsem vyprávět příběh ženy, která zasvětila tanci celý život, ale zároveň ukázat, co všechno ji tato cesta stála,“ uvedl Jiří Pokorný.
Na jevišti ožívají také osobnosti, které zásadně ovlivnily její kariéru – choreografové Marius Petipa a Michail Fokin, tanečník Vaclav Nižinskij či slavný impresário Sergej Ďagilev, kterého ztvárnil sám ředitel divadla Martin Otava. Důležitou roli v příběhu hraje také Annin životní partner Victor d’André. Tuto roli tančí Justin Rimke nebo Gaëtan Pires. Scénu připravil Ondřej Brýna, kostýmy navrhla Anna Pokorná. Hudební podoba nového baletu vznikla spojením skladeb jedenácti autorů. Jiří Petrdlík a Vojtěch Frank sestavili celek, v němž vedle Čajkovského, Rimského-Korsakova či Delibese zazní také méně známá díla Antona Arenského, Anatolije Ljadova nebo Vasilije Kalinnikova. Součástí je i hudba, na kterou Pavlovová sama tančila, včetně slavné Umírající labutě, kterou pro ni Michail Fokin vytvořil na skladbu Camilla Saint-Saënse Labuť. „Jsem rád, že takto s orchestrem dostaneme k hudbě, která se u nás běžně neslýchá,“ řekl šéf souboru opery a dirigent Jiří Petrdlík, jenž dílo také hudebně nastudoval.
Jméno Anny Pavlovové dodnes připomíná také dezert Pavlova. Nadýchaný dort ze šlehaných bílků, šlehačky a čerstvého ovoce pojmenovali na její počest během turné po Austrálii a Novém Zélandu – dodnes se obě země přou o to, kde byl připraven jako první. Křehká pusinka a lehká šlehačka měly připomínat éterický projev baletní legendy, která dokázala na jevišti působit téměř beztížně.
Reprízy jsou naplánovány na 17. listopad, 3., 4. a 13. prosince.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.