Plzeňská fakultní nemocnice čelí vážnému podezření z nestandardního hospodaření a klientelismu. Na stůl členů vlády se dostal obsáhlý analytický materiál, který detailně rozkrývá zákulisní dění v jedné z největších nemocnic v zemi. Ve hře jsou štědré bonusy, využívání privátního řidiče pro soukromé účely i pochybná personální rošáda. Jako vůbec první o celé situaci a existenci tohoto vládního dokumentu informoval zdravotnický portál SinMed.cz.
Podle zjištění, která z dokumentu unikla, se pozornost obrací zejména na současné vedení nemocnice v čele s dlouholetým ředitelem Václavem Šimánkem (býv. člen ČSSD) a jeho staronového technicko-provozního náměstka Milana Topinku (býv. člen ČSSD).
Materiál, který má vládní úroveň upozornit na systémové selhání kontrolních mechanismů, obsahuje celou řadu konkrétních obvinění. Mezi ty nejkřiklavější patří zneužívání majetku nemocnice pro osobní prospěch vybraných funkcionářů. Dokument výslovně zmiňuje praxi, kdy měl mít jeden z vysoce postavených manažerů k dispozici privátního řidiče placeného z prostředků nemocnice, a to i pro ryze soukromé účely.
Tím však výčet nekončí. Analýza poukazuje na vyplácení mimořádně štědrých finančních bonusů a odměn, které podle autorů textu neodpovídají standardnímu tabulkovému schématu ani reálnému výkonu. Vedení FN Plzeň sice jakákoliv pochybení odmítá a hovoří o transparentním řízení, nicméně načasování a detailnost informací naznačují, že jde o řízený únik zevnitř systému, který má za cíl otřást pozicí ředitele Šimánka.
Klíčovým bodem celého dokumentu je únorový návrat Milana Topinky do funkce technicko-provozního náměstka. Topinka z této pozice v minulosti odešel, avšak jeho opětovný nástup do čela miliardových investic nemocnice vzbuzuje vážné otázky. Podle dokumentu, který doputoval na vládu, totiž jeho jmenování neproběhlo na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení.
Nemocnice se brání tím, že vše proběhlo v souladu se zákonem a interními předpisy, avšak kritici v tom vidí jasný návrat vlivových struktur, které v Plzeňském kraji dominovaly v minulé dekádě.
Abychom pochopili skutečný kontext této kauzy, musíme se podívat na politickou mapu Plzně. Jména Václava Šimánka a Milana Topinky nejsou na tamní scéně žádnou neznámou – oba byli vnímáni jako klíčoví muži někdejšího mocného muže ČSSD a exministra vnitra Milana Chovance. Právě pod Chovancovým politickým krytím zažívala plzeňská sociální demokracie svá nejlepší léta a obsazovala klíčové posty v regionu, včetně vedení fakultní nemocnice v roce 2014.
Jenže v Plzni nikdy neplatilo černobílé rozdělení na levici a pravici. Skutečnou moc zde dlouhé roky držela neformální koalice, kde se zájmy sociálních demokratů dokonale protínaly s vlivným podnikatelem a regionálním politikem ODS Romanem Jurečkem.
Jurečko, v médiích často označovaný za plzeňského „kmotra“ či architekta tamního politického zákulisí, dokázal s Chovancovou ČSSD vytvořit dokonale fungující mocenský tandem (tzv. plzeňskou velkou koalici). Bez ohledu na to, co se oficiálně deklarovalo před voliči, se v zákulisí porcovaly vlivové sféry, městské zakázky a právě i posty v krajských a státních institucích.
Aktuální kauza kolem vládního dokumentu o FN Plzeň tak není jen příběhem o jednom řidiči nebo nestandardních bonusech. Je to přímý odlesk starých plzeňských pořádků, kde nitky byznysu Romans Jurečka a politického dědictví Chovancovy ČSSD zůstávají propletené silněji, než by si současní aktéři byli ochotni připustit. S tím, jak materiál leží na stole členů vlády, se hraje o to, zda toto dlouholeté plzeňské spojenectví definitivně ztratí svůj vliv.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
