Suché období a s ním spojené výrazné klesání hladiny vodních nádrží v Česku přinášejí nečekané pohledy do minulosti. Na Plzeňsku se letos na podzim ukázalo to, co běžně skrývají hlubiny přehrady Hracholusky – zbytky stromů, staré sady a kořeny zaniklé obce Dolany.
Vodní dílo Hracholusky na řece Mži sice primárně slouží jako zdroj vody a rekreace, současná hydrologická situace však ukazuje jeho odvrácenou tvář. Nedostatek srážek a slabé přítoky dostaly nádrž do situace, kdy se její hladina propadla hluboko pod dlouhodobý normál. Podle pracovníků Povodí Vltavy chybí do běžného podzimního stavu zhruba 4,5 až 5 metrů, přičemž samotná řeka Mže, coby hlavní tepna napájející nádrž, se pohybuje na pouhých 22 procentech obvyklého měsíčního průtoku.
Přehrada se začala rodit v šedesátých letech minulého století (stavba probíhala v letech 1959 až 1964). Tehdy se navždy změnil ráz krajiny a pod hladinou zmizely celé vesnice. Největší zásah pocítily Dolany, kde muselo ustoupit 23 domů, další oběti si vyžádaly Těchodělech s 11 staveními a částečně také Butov.
Statistiky a historické záznamy hovoří o celkem 140 zaniklých objektech včetně sedmi vodních mlýnů a někdejší hydroelektrárny. Dnes leží základy domů, sklepy i někdejší studny 17 až 25 metrů pod hladinou. Tyto zatopené relikty jsou sice oblíbeným, ale také záludným cílem potápěčů – zhruba od desetimetrové hloubky totiž narážejí na husté šero a tmu.
Současný pokles ovšem neodhaluje celé domy, ty byly před napuštěním přehrady systematicky demolovány. Jak ale potvrzují pamětníci, k vidění jsou pozůstatky dřívějšího života. V lokalitě Dolan vystoupily nad hladinu uřezané pařezy a kmeny stromů, které kdysi tvořily součást místních sadů a zahrad.
Zatímco pro milovníky historie a rarit jde o zajímavou podívanou, pro místní obyvatele a chataře má situace i velmi praktické a nepříjemné dopady. Pokles hladiny – v některých místech dosahující až šesti metrů – vysušil řadu mělkých studní. Chataři využívající zdroje o hloubce deseti až třinácti metrů se ocitli bez vody a spolehnout se mohou jen na hlubší vrty. V obci Úlicích dokonce museli přistoupit k nouzovému zásobování obyvatel.
Povodí Vltavy na nepříznivý vývoj reagovalo preventivně. Už v průběhu září požádalo o omezení odtoku z nádrže, aby se podařilo zadržet co nejvíce zbývající vody. Krajský úřad vyšel žádosti vstříc předběžným opatřením. Přítok se nyní pohybuje kolem 0,89 metru krychlového za sekundu, zatímco odtok je nastaven na cca 1,5 kubíku, což má zajistit stabilní provoz pro hlavní odběratele.
Ačkoliv pohled na obnažené břehy a ustupující vodu může budit obavy, pamětníci a starostové dotčených obcí připomínají, že nejde o zcela bezprecedentní úkaz. Podobné situace, kdy se krajina na chvíli vrátila o desítky let zpět, už Hracholusky zažily například v letech 2018 nebo během technických odstávek elektrárny. Přesto jde o varovný signál, jak moc dokáže nedostatek vody proměnit tvář naší přírody i důvěrně známých míst.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.