Málokdo by čekal, že při procházce Plzní narazí na čtvrť, která svým vzhledem i atmosférou připomíná spíše německé maloměsto než typickou českou zástavbu. Mezi Karlovarskou a Kotíkovskou ulicí se však rozkládá lokalita, které se neřekne jinak než Berlín. Tento architektonický soubor, oficiálně známý jako Válečná kolonie na Lochotíně, je dodnes fascinujícím dokladem válečné historie a specifického urbanismu, který nemá v regionu obdoby.
Historie čtvrti se začala psát během druhé světové války. V té době bylo potřeba zajistit kvalitní bydlení pro německé zaměstnance a úředníky tehdejších Škodových závodů. Realizace se ujalo německé bytové družstvo Gewoba a pod taktovkou říšských firem zde vyrostla osada, která do českého prostředí vnesla prvky tehdejšího německého sídlištního tradicionalismu.
Zatímco okolní plzeňská zástavba sledovala jiné trendy, „Berlín“ vsadil na typickou německou školu:
Strmé střechy: Výrazný sklon střech s vysokými štíty je nejtypičtějším znakem této čtvrti.
Malá okna s okenicemi: Dodávají domům specifický ráz a útulnost, připomínající spíše venkovské stavby.
Velkorysé zahrady: Ke každému domu patřil rozlehlý pozemek v zadním traktu, který zajišťoval obyvatelům soukromí i možnost drobného hospodaření.
Předzahrádky: V českých městech tehdy méně obvyklý prvek, který ulicím dodal vzdušnost a množství zeleně.
Lokalita byla vybudována na tehdejším okraji města, v těsné blízkosti dnešního hotelu Ibis (dříve hotel CD). Právě zdejší terén ukrývá zajímavá tajemství. Během války zde byly vybudovány protiletecké kryty – jeden z nich byl později nahrazen novostavbou, jiný dnes leží zasypaný pod dětským hřištěm.
Zajímavostí je, že když se ve 40. letech kryty hloubily, archeologický průzkum nečekaně odhalil osídlení z pozdní doby bronzové. Ukázalo se tak, že toto místo na vyvýšenině nad Mží bylo oblíbenou adresou k bydlení už před tisíci lety.
Konec války přinesl čtvrti dramatické okamžiky. V květnu 1944 byla oblast poškozena při velkém spojeneckém bombardování Plzně. Jeden z domů utrpěl přímý zásah, ostatní byly poškozeny tlakovými vlnami. Po osvobození však byla osada opravena a do domů se místo německých nájemníků nastěhovaly české rodiny.
Své nynější názvy získaly zdejší ulice až v roce 1955. Původně se jmenovaly prostě Dolní, Střední a Hořejší. Poslední jmenovaná byla v roce 1959 přejmenována na Horní, aby se předešlo záměně s podobně pojmenovanou ulicí v Bolevci.
Dnes je „Berlín“ tichým a malebným koutem Plzně, který si navzdory moderním zásahům a občasným necitlivým úpravám fasád uchovává svůj jedinečný genius loci. Budoucnost této unikátní čtvrti je však předmětem diskusí. Podle některých územních vizí by část domů mohla v budoucnu ustoupit plánovanému rozšiřování silniční sítě.
Pokud tedy chcete zažít atmosféru plzeňského Berlína na vlastní kůži, neváhejte s procházkou – tento unikátní kus historie je připomínkou doby, kdy se architektura stala nástrojem politiky, ale nakonec vytvořila místo, které si Plzeňané oblíbili.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
