Redakce iPlzeňsko

28. 04. 2026

Když se dnes procházíte Dominikánskou ulicí v historickém jádru Plzně, možná minete dům číslo 2 bez povšimnutí. Právě zde se však v roce 1897 narodil Ladislav Sutnar – muž, jehož odkaz dnes nosíme v kapse v podobě přehledných webových stránek a telefonních seznamů. Plzeňský rodák se stal globální ikonou designu, i když se na něj v jeho vlasti muselo na dlouhá desetiletí zapomenout.

Design pro každého: Od hraček po čajové soupravy

Sutnar nebyl umělcem pro uzavřené galerie. Jeho srdce patřilo funkcionalismu – směru, který věřil, že i ty nejobyčejnější předměty denní potřeby mají být krásné a kvalitní. V meziválečném Československu se stal uměleckým ředitelem slavné Krásné jizby.

Jeho porcelánové servisy, skleněné soupravy nebo revoluční dřevěné hračky se staly symbolem moderního životního stylu středních vrstev. Sutnar dokázal, že moderní umění nepatří jen elitám, ale do každé kuchyně a dětského pokoje.

Dramatický zlom: Rok 1939 a cesta bez návratu

V roce 1939 odcestoval Sutnar do New Yorku, aby zde instaloval československý pavilon na Světové výstavě. Jenže přišla nacistická okupace. Sutnar dostal z Prahy příkaz pavilon zlikvidovat a vrátit se. On však neuposlechl. Jako akt vzdoru a podpory odboje se rozhodl v USA zůstat, ačkoliv věděl, že tím vystavuje svou rodinu v protektorátu obrovskému nebezpečí. Rodina se s ním znovu shledala až v roce 1946.

Průkopník internetu před internetem

V Americe Sutnar doslova „rozsvítil“ svět informací. Jako vedoucí designér firmy Sweet’s Catalog Service vytvořil systém, jak přehledně řadit tisíce technických údajů. Víte, proč píšeme telefonní předvolby v závorkách, například (212)? Právě to byl Sutnarův nápad, jak lidskému oku usnadnit orientaci v číslech. Navrhl také strukturu „Zlatých stránek“ (Yellow Pages). Stal se zakladatelem informačního designu, oboru, na kterém dnes stojí celý vizuální svět internetu.

„Venuše“ a nečekaný ekologický přesah

Sutnarova kreativita se nezastavila u grafiky. V 60. letech v New Yorku začal malovat své slavné Venuše – geometricky čisté ženské akty v sytých barvách (styl Joy-Art), které dnes na aukcích dosahují milionových částek.

Méně známou kapitolou je jeho práce pro ekologický časopis Power, kde už v polovině minulého století vizualizoval problémy znečištění ovzduší a vody. Byl jedním z prvních, kdo design využil k tomu, aby varoval před ničením životního prostředí.

Návrat domů: Sutnarka a čestné občanství

Pro komunistický režim byl Sutnar nepohodlným exilem. Jeho jméno se začalo do širšího povědomí vracet až po roce 1989. Plzeň se ke svému synovi přihlásila s plnou parádou:

• V roce 2012 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Plzně.

• Fakulta designu a umění Západočeské univerzity dnes hrdě nese název „Sutnarka“.

• V roce 2014 byly jeho ostatky převezeny z USA a uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni.

Ladislav Sutnar kdysi řekl: "Designér musí nejprve přemýšlet, až potom navrhovat." Tento princip dodržoval celý život. Dnes, když v Plzni studují stovky mladých umělců na fakultě nesoucí jeho jméno, se kruh uzavírá. Vizionář z Dominikánské ulice je konečně doma.

Tipy pro sběratele a milovníky umění: Sutnarovo dílo je dnes vysoce ceněno. Na aukčním trhu se objevují nejen jeho grafiky a obrazy, ale i drobné užité předměty z Krásné jizby. Jeho odkaz můžete obdivovat také v Galerii Ladislava Sutnara v Plzni, která pravidelně představuje moderní design inspirovaný jeho principy.