Než dostala dnešní podobu, prošla tato významná plzeňská třída celou řadou proměn. Pojďme se podívat, jak se s historií měnilo i její jméno:

1879 – Ferdinandova třída / Ferdinandstraße Zhruba od tohoto roku nesla ulice jméno po rakouském císaři a posledním korunovaném českém králi Ferdinandu I. Dobrotivém (jehož druhá část vedoucí na Litice se tenkrát jmenovala Klatovská). Tehdy to v okolí žilo – rostly tu domy, továrny, dělnické kolonie i železniční tratě. Císař si přízvisko „dobrotivý“ vysloužil svým lidským přístupem, přičemž zbytek života (po abdikaci v roce 1848) strávil až do roku 1875 v Praze.

1921 – Třída Československých legií Hned po válce byli legionáři, kteří se v roce 1920 vrátili z Ruska, Francie a Itálie, považováni za obrovské hrdiny. Nebyli to jen bojovníci proti poraženému nepříteli, ale hlavně symbol nově nabyté svobody a vzdoru proti monarchii. V roce přejmenování navíc proběhla exhumace popravených legionářů v Itálii, což v Plzni doprovázel velký slavnostní průvod.

1940 – Klatovská ulice / Klattauer Straße S příchodem Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 musel název plný národní hrdosti pryč. Okupantům se logicky nelíbilo, že by se hlavní třída jmenovala po lidech, kteří bojovali proti nim. Nový název byl čistě pragmatický a geografický – ulice přece směřuje do Klatov.

1943 – Třída Reinharda Heydricha / Reinhard-Heydrich-Straße V roce 1943 dostala ulice jméno po zastupujícím říšském protektorovi, který zemřel v roce 1942 po atentátu v pražské Libni. Pro nacisty šlo o obrovskou ztrátu, pro Čechy naopak o zásadní odbojový čin. Přejmenování ulice mělo sloužit hlavně jako varování a memento. Ostatně, heydrichiáda se s Plzní pojí silně – řada popravených odsud pocházela a atentátníci zde po seskoku našli svůj první úkryt.

1945 – Benešova třída Hned po válce přišla rychlá změna. Ulice nově nesla jméno prezidenta Edvarda Beneše, symbolu domácího i zahraničního odboje. Republiku se podařilo vrátit k předválečným ideálům a poprvé v historii se stalo, že by ulice dostala jméno po žijícím člověku. Dlouho to ale nevydrželo – pouhý jeden rok.

1946 – Opět Klatovská Benešovo jméno zmizelo víceméně s vítězstvím komunistů v prvních poválečných volbách roku 1946 a s následnou úpravou národních výborů. KSČ Beneše zrovna v lásce neměla, a tak se raději vrátilo k neutrálnímu označení Klatovská. Edvard Beneš byl politicky vyšachován a brzy nato donucen k abdikaci.

1951 – Třída 1. máje Po únoru 1948 bylo jasné, že přijdou další ideologické čistky. Třída byla přejmenována na počest Svátku práce, kdy se v ulicích povinně pochodovalo v prvomájových průvodech. Na tuhle dobu dnes upomíná už jen název místní restaurace Májovka, na který si vzpomenou maximálně pamětníci.

1991 – Klatovská (současný název) Po sametové revoluci v roce 1989 se společnost nadechla a komunistické symboly šly stranou. Význam 1. máje rychle vybledl a lidé už nechtěli mít hlavní třídu spjatou s režimem. Ulice se vrátila ke Klatovské a v jejím čele stál nově prezident Václav Havel.

Když se takhle ohlédnu zpátky do historie, je docela fascinující sledovat, jak názvy ulic věrně kopírují nálady ve společnosti a politické zvraty. Vypadá to, že svá jména dostávala třída buď ve chvílích, kdy byla společnost silně semknutá (Ferdinandova, Legií), nebo když byla naopak pod tlakem totalitní moci (Heydrichova, 1. máje). Tak doufejme, že současná Klatovská vydrží bez dalších přejmenovávání...