Plzeň – Bolevec. Většina z nás si pod tímto názvem vybaví především nekonečné řady panelových domů, rušné ulice a největší sídliště v kraji. Stačí však pár kroků stranou, do historického jádra starého Bolevce, a ocitnete se v jiném světě. V místě, kde se moderní architektura potkává s renesancí a kde drobné kamenné památky vyprávějí příběhy o tragédiích, víře i zaniklém světě selských rodů.
Bolevecká náves, vyhlášená v roce 1995 památkovou zónou, je unikátním místem. Nejen díky proslulému statku U Matoušů, který patří mezi národní kulturní památky, ale především díky neobvykle vysoké koncentraci božích muk. Tato „kamenná mementa“ pocházejí převážně ze 17. století a tvoří jeden z nejcennějších souborů drobné sakrální architektury na celém Plzeňsku.
Málokdo z kolemjdoucích však tuší, že boží muka, která dnes lemují náves, zde nestála odjakživa. Většina z nich byla na své současné místo přenesena v roce 1985. Tehdy vrcholila výstavba okolního sídliště, kterému musela ustoupit velká část původní vesnice i kulturní krajiny.
„Drobné památky byly rozesety podél starých cest k Ledcům, Záluží nebo u kamenolomů. Aby nebyly zničeny stavební technikou, byly soustředěny právě na náves,“ uvádějí historické prameny. Každý z těchto sloupů má své jméno a svůj příběh.
Nejstarším z nich jsou tzv. Gryspekovská boží muka z roku 1606. Ta se k rodné hroudě vracela trnitou cestou. V roce 1981 byla povalena při automobilové nehodě a několik let ležela v příkopu u silnice zapomenutá, než byla restaurována a osazena na náves. Lidové pověsti je spojují s rodem Gryspeků z Gryspachu, kterému patřilo nedaleké kaceřovské panství a jenž musel po bitvě na Bílé hoře opustit zemi.
O kousek dál stojí Steklinovská boží muka (1666), na jejichž soklu lze i po staletích přečíst jména tehdejších obyvatel Bolevce: Honse Stekla a Markity Steklin. Jsou připomínkou selských rodů, které zde hospodařily dlouho předtím, než se nad jejich poli vztyčily paneláky.
Pozornost upoutá také Pechátovská boží muka (1690). Ta jsou korunována kamennou sochou Madony. Původně stávala u lomu na Šídlovském vrchu, v místech dnešní točny tramvaje linky č. 4. Jejich osud nebyl lehký – v roce 1919 byla soška Panny Marie neznámým vandalem uražena a musela být později obnovena.
Pokud se vydáte kousek dál od návsi, na Sigmondovu naučnou stezku k okraji lesa, narazíte na další fascinující objekt. Jde o boží muka, na jejichž podstavci jsou vytesány dvě zkřížené řeznické sekery. Tato památka, datovaná k roku 1602, je opředena děsivou legendou. Podle ní byl právě v těchto místech přepaden a brutálně zavražděn řeznický tovaryš, který se vracel z trhu. Sekery v kameni mají navždy připomínat jeho řemeslo a tragický konec.
Bolevec byl v minulosti fenoménem. V roce 1942 byl s 5,5 tisíci obyvateli největší vesnicí v celých Čechách. Jeho historie je však spojena i s černými okamžiky. Jen nedaleko od historických božích muk se nachází hromadný hrob obětí tzv. bolevecké katastrofy. V květnu 1917 zde došlo k výbuchu v muniční továrně Škodových závodů, který si vyžádal přes 200 lidských životů a tlaková vlna tehdy poničila domy až v centru Plzně.
Dnešní Bolevec je tak místem neuvěřitelných kontrastů. Pro milovníky historie je to však především otevřená učebnice. Příště, až budete spěchat na tramvaj nebo domů do panelového bytu, zkuste se na chvíli zastavit u oněch nenápadných pískovcových sloupů. Jsou to totiž jediní svědkové, kteří pamatují Bolevec v jeho původní, venkovské kráse.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
