Nejdřív umýt ruce, potom si hrát. Ve školce se děti učí návyk, který pomáhá chránit před žloutenkou


Redakce iPlzeňsko

Odložit bundu, přezout se a zamířit k umyvadlu. V mateřské škole v Chotíkově u Plzně začínají děti den mytím rukou. Správný postup si připomínají písničkou a z důležitého hygienického návyku se tak stává přirozená součást rána. Právě takové každodenní rituály připomíná Světový den mytí rukou, který připadá na 15. října. V době zvýšeného výskytu žloutenky typu A má jeho poselství zvláštní význam.

Podle údajů Státního zdravotního ústavu vzrostl v Plzeňském kraji počet hlášených případů hepatitidy A během posledních pěti uzavřených let o 1 725 procent — ze čtyř případů v roce 2021 na 73 v roce 2025. Výrazný procentní nárůst vychází z původně nízkého počtu nemocných. Letos bylo od ledna do konce září v kraji hlášeno už 66 případů. V celé České republice za stejné období hygienici evidovali 1 600 případů, z toho 98 u dětí mladších pěti let a dalších 99 u dětí ve věku 5–9 let. U dětí může zůstat skrytá, dospělé vyřadí na týdny

Hepatitida A je virové onemocnění, které způsobuje zánět jater. Podle Daniely Pouskové, primářky Nemocnice U svatého Jiří v Plzni, probíhá u dětí mladších šesti let často bez příznaků. Typické zežloutnutí kůže a očního bělma se objeví jen přibližně u desetiny nakažených dětí v tomto věku. Nepřítomnost žloutenky proto neznamená, že dítě infekci nemá.

U starších dětí a dospělých může nemoc zpočátku připomínat chřipku nebo zažívací potíže. Přichází únava, nechutenství, zvýšená teplota, nevolnost, zvracení či průjem. Objevit se mohou také bolesti břicha, tmavá moč a světlá stolice, u části nemocných následně zežloutne kůže a oční bělmo.

Lékařka upozorňuje, že u dospělých bývá průběh závažnější. Ve vzácných případech může dojít až k akutnímu selhání jater. Vyšší riziko komplikací mají zejména lidé s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou. Nekomplikované onemocnění trvá obvykle dva až čtyři týdny, zotavování však zabere ještě několik dalších týdnů. Léčba se zaměřuje na zmírnění obtíží, klidový režim a úpravu stravy podle doporučení lékaře.

Nákaza se může šířit ještě před prvními příznaky

Od nakažení do projevení nemoci může uplynout 15 až 50 dnů. Člověk přitom může být infekční už jeden až dva týdny před nástupem příznaků. Právě proto nelze s prevencí čekat, až někdo v okolí viditelně onemocní.

Virus odchází z těla nakaženého stolicí. Při nedostatečné hygieně zůstává na rukou a může se přenést na předměty, kterých se člověk dotýká — například na kliky nebo madla v hromadné dopravě. Další člověk si pak může virus zanést rukama do úst. Zdrojem nákazy může být také kontaminovaná voda nebo jídlo. Podle primářky Pouskové virus nezničí ani chlad či mráz.

S písničkou k čistým rukám

Světový den mytí rukou nabízí příležitost ukázat dětem, že hygiena může mít podobu společné hry. Písnička nebo říkanka může provázet mytí a připomínat jednotlivé pohyby. Důležité je použít mýdlo a tekoucí vodu, nezapomenout na prostory mezi prsty, palce, hřbety rukou ani konečky prstů a ruce nakonec důkladně osušit. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu má tření rukou s mýdlem trvat alespoň 20 sekund; celý postup včetně opláchnutí a osušení přibližně 40–60 sekund.

Ranním příchodem do školky přitom péče o čisté ruce nekončí. Zásadní je jejich mytí také po použití toalety a před jídlem. Ve školkách hygienu doplňuje pravidelný úklid a vhodná dezinfekce povrchů a předmětů.

Za nejúčinnější specifickou ochranu před hepatitidou A označuje primářka Pousková očkování. O jeho možnostech se mohou rodiče poradit s praktickým lékařem pro děti a dorost, dospělí se svým praktickým lékařem nebo v očkovacím centru. Mytí rukou a očkování se v prevenci vzájemně doplňují.

Tiskové oddělení nemocnice U Sv. Jiří