V roce 1943 se posádka amerického bombardéru B-17 s názvem Tondelayo ocitla nad Německem uprostřed noční můry. Nepřátelská palba roztrhala trup letadla a několik 20mm nábojů zasáhlo přímo palivové nádrže. Za normálních okolností by stroj okamžitě explodoval a proměnil se v ohnivou kouli. Jenže nic se nestalo.
Posádka přistála otřesená, ale živá. Když mechanici poškozený stroj prohlédli, objevili v nádržích jedenáct nábojů. Ani jeden nevybuchl. Když jeden z nich ze zvědavosti otevřeli, zjistili, že místo výbušniny je prázdný. Uvnitř však našli něco, co jim vyrazilo dech – malý, ručně psaný lístek v češtině: „Tohle je vše, co pro vás teď můžeme udělat.“
Tento příběh, který ve svých memoárech „The Fall of Fortresses“ popsal navigátor Elmer Bendiner, má pravděpodobně své kořeny právě u nás v Plzni. Škodovy závody byly tehdy jednou z nejdůležitějších zbrojovek Třetí říše. Plzeňští dělníci byli nuceni vyrábět munici pro nacistickou válečnou mašinérii, ale mnozí z nich se odmítli smířit s rolí pouhých nástrojů v rukou okupantů.
V halách plzeňské Škodovky se odehrával tichý, ale neuvěřitelně nebezpečný odboj. Dělníci riskovali tresty smrti za sabotáže – od záměrného oslabování materiálu až po vyprazdňování prachových náplní v granátech. Věděli, že nemohou zastavit frontu, ale věřili, že každý „zmetek“, který pošlou na frontu, může někomu zachránit život.
Dodnes přesně nevíme, čí ruka onen vzkaz do náboje vložila. Mohl to být kdokoliv u ponku v Doudlevcích nebo v areálu na Skvrňanech. Jisté je, že díky odvaze neznámého plzeňského škodováka se posádka Tondelayo vrátila v pořádku domů.
Tento příběh nám připomíná, že i v době nejhlubší nesvobody a ponížení si lidé v Plzni dokázali zachovat rovnou páteř. Ukazuje, že odpor proti zlu nemusí mít vždy podobu velkých bitev – někdy stačí malý kousek papíru a odvaha neudělat svou práci tak, jak okupant nařizuje.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
