Začátek školního roku každoročně přináší zvýšený výskyt rýmy, kašle, horeček a dalších respiračních infekcí. Většinu z nich děti zvládnou bez antibiotik a v domácí péči. Důležité je ale dopřát jim dostatek času na uzdravení a nevracet je do kolektivu předčasně. Onemocnění dýchacích cest patří u dětí dlouhodobě k vůbec nejčastějším zdravotním problémům. S návratem do škol a školek, kde jsou děti opět v každodenním úzkém kontaktu, lze očekávat, že respiračních infekcí začne přibývat.

„Onemocnění dýchacích cest u dětských pacientů patří mezi nejčastější a představují až 70 procent všech onemocnění, se kterými se setkáváme. Pokud jde o běžnou infekci, často stačí upravit prostředí, pečovat o průchodnost nosu, podávat inhalace a především dopřát dítěti čas, aby se s infekcí vypořádalo pomocí vlastního imunitního systému,“ říká MUDr. Daniela Pousková, primářka Nemocnice u Svatého Jiří v Plzni.

Nemocné dítě potřebuje především čas

Zkušenosti z posledních let podle lékařů ukazují, že i běžné respirační infekce mohou mít delší průběh. O to důležitější je dítě skutečně doléčit a neposílat ho zpět mezi spolužáky při prvním zlepšení. „Setkáváme se i s tím, že běžný virový infekt trvá dva až tři týdny. Někdy se v závěru přidá bakteriální komplikace, například zápal plic, zánět středního ucha nebo dutin. Proto se snažíme děti opravdu nechat vyzdravět a nevracet je do kolektivu předčasně,“ upozorňuje Daniela Pousková.

Při běžném nachlazení je vhodný poloklidový režim, dostatek tekutin, lehčí strava a péče o průchodnost nosu. Pomoci mohou krátké teplé inhalace Vincentky nebo mořská voda do nosu. Při vysoké teplotě lze podat léky na její snížení, případně využít šetrné fyzikální chlazení.

Antibiotika nejsou automatickým řešením

Rýma, kašel a teplota jsou velmi často projevem virové infekce, na kterou antibiotika neúčinkují. Přesto se lékaři stále setkávají s rodiči, kteří jejich předepsání očekávají. „Dnes máme k dispozici řadu vyšetření, která nám mohou pomoci virový původ onemocnění potvrdit. Pokud jde o virózu, antibiotika nejsou potřeba a jejich podání je naopak nežádoucí. Celkový stav dítěte nezlepší,“ vysvětluje primářka.

Pokud se stav dítěte nezhoršuje, lze běžnou respirační infekci zpravidla zvládnout doma, případně její průběh konzultovat s registrujícím pediatrem. Jestliže se ale ani po třech dnech stav nezačne zlepšovat, je vhodné dítě nechat vyšetřit. Větší obezřetnost je nutná především u nejmenších dětí. „Pokud jde o kojence nebo batole, teploty se blíží 40 stupňům, obtížně se snižují a rychle se vracejí, je potřeba vyhledat lékaře ihned. Může jít o planý poplach, ale také můžeme zachytit závažnější onemocnění hned v počátku a podle potřeby ho začít léčit,“ zdůrazňuje Pousková.

Některé infekce mohou mít závažnější průběh

Vedle běžných viróz se v poslední době lékaři setkávali také s větším výskytem respiračních onemocnění způsobených bakterií Mycoplasma pneumoniae. Objevovaly se rovněž závažnější invazivní streptokokové infekce. „U hůře probíhajících streptokokových infekcí byla v některých případech nutná léčba na jednotce intenzivní péče s podáním širokospektrých antibiotik,“ doplňuje Daniela Pousková. Právě proto je důležité sledovat celkový stav dítěte a nesoustředit se pouze na samotnou teplotu. Horečka je příznakem probíhajícího onemocnění a její dočasné snížení ještě neznamená, že je dítě zdravé.

Odolnost dětí můžeme podpořit už před začátkem školy

Prevenci respiračních onemocnění podle lékařů nelze zúžit na jedno konkrétní opatření. Důležitou roli hraje celkový životní styl dítěte, jeho kondice i prostředí, ve kterém vyrůstá. „Rodiče mohou pro zdraví svých dětí udělat opravdu hodně. Přiměřená zdravá strava, dostatek spánku, dostatek pohybu venku a hygienické návyky mohou přispět k jejich odolnosti proti respiračním onemocněním. Neméně důležité je ale také psychické zdraví dětí,“ uzavírá MUDr. Daniela Pousková, primářka Nemocnice u Svatého Jiří Plzeň.