Město Plzeň zve v sobotu 5. září 2026 večer širokou veřejnost na ukázku odchytu nočních motýlů a pozorování netopýrů v Luftově zahradě. Příchozí budou spolu s entomologem Západočeského muzea v Plzni Janem Walterem lákat, chytat a určovat noční motýly. S jeho kolegyní z muzea zooložkou Markétou Staňkovou pak budou objevovat noční život netopýrů a pomocí ultrazvukového detektoru poslouchat jejich echolokační hlasy.

Noční sledování motýlů. Fotografie: R. Žáková

„Letos jsme tuto zajímavou akce přesunuli ze Sofronky na druhou stranu Plzně – do Luftovy zahrady u Tyršova mostu. Sobotní termín na začátku školního roku tak umožní i školákům podívat se na to, co zajímavého přiletí ke světelným pastem, které tu na motýly a další hmyz přichystá entomolog, a také se o nich něco dovědět. Letos si budou moci účastníci pozorování prohlédnout a poslechnout i netopýry, kteří bývají právě koncem prázdnin více vidět při setmění i ve městě. Takovéto edukativní akce pro veřejnost podporují nejen u dětí zájem o přírodu a její ochranu. Město se stará o lesy, parky, zahrady i jinou zeleň, kde žije mnoho živočichů, nejen hmyzu. Poznání role hmyzu, který je na začátku našeho suchozemského potravního řetězce pomáhá pochopit jeho význam nejen v běžné krajině, ale i ve městě,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí, který by se rád akce také zúčastnil.

„Hmyz je nezastupitelnou součástí naší přírody. Je součástí potravního řetězce. Řada skupin druhů jsou významní opylovači, kteří jsou pro člověka nezastupitelní. Některé druhy rozkládají organický materiál a tím vytvářejí vhodné podmínky pro další živočichy. Hmyz z naší přírody ale dramaticky ubývá a svůj podíl na tom má i člověk, který omezuje životní prostor pro hmyzí druhy. Vliv na život hmyzu má například nevhodné noční svícení nebo plošné a časté seče trávy,“ vysvětlil entomolog Jan Walter ze Západočeského muzea, který se věnuje studiu nočního hmyzu.

„Na hmyz, jako potravu, jsou však navázané i další skupiny živočichů, včetně netopýrů, které můžeme za soumraku sledovat při svým mistrných manévrech během lovu. Cílem jejich lovu bývají drobní pakomáři a komáři, ale i větší druhy nočních motýlů či brouků. Za noc tak dokážou zkonzumovat až třetinu svojí váhy. K nalezení kořisti i orientaci v prostoru využívají radar živočišné říše – echolokaci. Tu si dnes již díky speciálním mikrofonům můžeme poslechnout, zaznamenat a určit podle ní i druh netopýra,“ doplnila zooložka Markéta Staňková ze Západočeského muzea, která se svým studiem zaměřuje na netopýry.

„Chceme lidem představit i opomíjená témata a těmi noční život hmyzu, ale i dalších nočních živočichů, jistě je. Výrazný úbytek hmyzu v posledních desetiletích je alarmující, a tak se snažíme lidem hmyz nejen ukázat, ale také jim vysvětit, čím je důležitý a jak mohou jeho úbytku sami bránit,“ řekla vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková.

Akce začne v sobotu 5. září v 19 hodin v Luftově zahradě u Tyršova mostu (místo srazu v mapě zde) předpokládaný konec je kolem 23. hodiny. Za nepříznivého počasí, tedy za deště nebo větru, se akce ruší. Zájemci si mohou odpoledne před návštěvou Luftovy zahrady ještě zavolat na telefon 724 239 991, zda je vhodné počasí pro odchyt motýlů a zda se akce bude konat.

Akci v Luftově zahradě pořádá oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně, ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Českou společností entomologickou. Právě Správa veřejného statku města Plzně o Luftovu zahradu celoročně pečuje.

Prvotní zahradu vybudovali v letech 1886 až 1909 manželé Vilém a Juliana Burgerovi. Součástí zahrady byly už tehdy dva zahradní domky a rybníčky, které manželé využívali k chovu ryb; od toho pak užívané označení místa jako „Rybárna“. Klíčový okamžik nastal v roce 1912, kdy vdova Burgerová odkázala zahradu s domkem svému synovci - JUDr. Vilému Luftovi, ke kterému přilnula po smrti vlastního syna a který začal zahradu velkolepě komponovat jako svou soukromou rezidenční zahradu.

Zahradě dominovaly dva rybníky s dřevěným, osmibokým altánem s glazovanými střešními taškami, dále sochařská výzdoba od plzeňského sochaře Otokara Waltra a množství vysazených exotických dřevin. Vilém až do svého skonu velmi trpce nesl fakt, že mu stavební úřad vytrvale odmítal vydat stavební povolení pro vilu, která měla význam zahrady dovršit. Dále se zahrada v rodině Luftových dědila, poslední dědička Marie Luftová zahradu v roce 1959 pod hrozbou vyvlastnění prodala státu. Od roku 1991 je Luftova zahrada v majetku města Plzně. Od roku 1996 probíhá postupná obnova s ohledem na finanční možnosti města Plzně. V květnu 2010 se poprvé otevřela široké veřejnosti. Správcem zahrady je příspěvková organizace města Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP). 

Editace textu: Hana Josefová