Autor: Aleš Hess, zastupitel MO Plzeň 3
Plzeňská Americká třída má za sebou rekonstrukci, která nás stála 35,8 milionu korun. Zda budou nějaké “vícepráce”, to stále nevíme. Město slibovalo modernizaci a přívětivější prostor pro občany. Výsledek? Místo očekávaného komfortu nové lavičky a dopravní „cirkus“, který vyvolává více otázek než odpovědí. Slibovaná mlžítka nebo pítka nikde. Jako zastupitel jsem se o rozsahu úprav dozvěděl až pár dní před výkopem, což je v takto zásadní věci naprosto nepřípustný způsob komunikace zodpovědného náměstka. Ani dnes nemám ani projekt, ani rozpočet.
Hlavním pilířem proměny je tzv. sdílená zóna. V teorii to zní jako pokrokový urbanistický prvek, v praxi na páteřní tepně, kudy projíždějí desítky linek MHD, kurýři i zásobování, jde o hazard. Z ulice zmizely přechody pro chodce. Podle logiky projektu má nyní panovat „vzájemná tolerance“ a každý si má dávat pozor na každého. Dokud nic nejede a je klid, vše je v pořádku. Ale jakmile se sjede více trolejbusů, nějaký taxík a kurýr jídla, musíte si dávat velký pozor. Realita na místě už dnes ukazuje, že to nefunguje. Auta troubí, cyklisté se prohánějí po chodnících, důchodci se nervózně rozhlížejí a necítí se zde vůbec dobře. A to ještě není školní rok. Skutečně si myslíme, že v místě, kde se pohybují tisíce dětí mířících do okolních škol, kroužků či na zastávky, je toto řešení bezpečné? Úpravou také zmizeli akustické signály pro přechod nevidomých osob. Přechody pro ně fungují také jako klíčové orientační body. Orientace zrakově postižených zde není řešena téměř vůbec.
Kritiku zasluhuje i samotné provedení. Namísto slibované bezbariérovosti máme v ulici matoucí výškové rozdíly. Na zastávkách se tvoří „schody“ v úrovni vozovky a chodník se směrem k silnici nepochopitelně svažuje. Cyklisté navíc postrádají vlastní stezku a musí kličkovat mezi chodci na dlažbě, nebo se zařadit do provozu mezi autobusy. To vše v ulici, kde místo 14 nových stromů jsou nová jakási “košťata”, která budou mít velký problém dožít se jara. Místo moderní ulice zde dominuje velký asfaltový koberec, který svou černou barvou ještě násobí vedro panující v těchto dnech. Nikoho ani nenapadne, že se nachází v moderní odpočinkové zóně.
Zatímco srpen, kdy je provoz řidší, se obešel bez větších kolizí, s návratem dětí do škol v září se situace změní. Obavy z husté špičky jsou oprávněné. Proto jsem již nyní požadoval, aby od prvního školního dne na místě působili asistenti dopravy a příslušníci městské policie. Bezpečnost našich dětí nesmí být předmětem žádných městských experimentů.
Autoři a podporovatelé projektu ignorují všechny nedostatky a netají se tím, že sdílená zóna na Americké je jen začátek a podobný scénář plánuje i pro další lokality, jako je Klatovská třída či sady Pětatřicátníků. Doslova doufají, že další roky už se budou sdílené zóny otevírat po kilometrech.
Je to přitom škoda. Sdílená zóna může být skvělý nástroj pro uklidnění úplně jiného typu ulic. Já bych si ji představoval v sadovém okruhu nebo v prostoru u Pekla.
Jako opoziční zastupitelé jsme iniciovali jednání o budoucnosti Americké na zařijové zastupitelstvo. Naším hlavním cílem je okamžitý návrat přechodů pro chodce a úprava této „sdílené zóny“ tak, aby byla skutečně bezpečná pro všechny – tedy i pro seniory, handicapované nebo školáky.
Plzeň si zaslouží dopravní řešení, která vycházejí z reality, nikoliv z nerealistických urbanistických vizí, které v praxi selhávají.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.