Plzeň – Jméno MUDr. Jana Mulače je v Plzni hluboce zapsáno v podvědomí veřejnosti především díky modernímu zdravotnictví a záchraně nespočtu lidských životů. Málokdo si však dnes naplno uvědomuje, jak pohnutý, dramatický a nakonec i tragický osud tento špičkový chirurg, porodník a vizionář prožil. Jeho životní cesta, lemovaná neúnavnou péčí o pacienty, obětavou pomocí druhým a úspěšnou podnikatelskou vizí, byla zlomena a ukončena brutálním zásahem komunistického režimu po roce 1948.
Jan Mulač se narodil 27. března 1891 ve Skořicích na okraji Brd v rodině majitele mlýna, kde se již od dětství setkával s poctivou pracovitostí a hlubokým vztahem k venkovskému lidu. Po úspěšném absolvování klasického gymnázia v Rokycanech zamířil do Prahy na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Zde se plně začal specializovat na chirurgii a porodnictví, obory, které tehdy stály na prahu velkých moderních objevů.
Jeho slibně se rozvíjející studia však v roce 1914 rázem přerušila první světová válka. Jan Mulač narukoval do rakousko-uherské armády a v bouřlivých válečných letech působil jako zdravotní nadporučík, kde na frontách získal nedocenitelné chirurgické a záchranářské zkušenosti pod obrovským tlakem. Po historickém vzniku Československa v roce 1918 neváhal, aktivně vstoupil do nově se tvořících československých ozbrojených sil a zúčastnil se odpovědného a riskantního obsazování západního pohraničí.
Po krátkém poválečném působení v Praze zakotvil Mulač natrvalo v Plzni, kde si otevřel vlastní vyhledávanou soukromou praxi. Klíčovou oporou v jeho osobním i profesním životě se stala jeho manželka Anna, kterou si oženil v roce 1922. Společně vybudovali nejen harmonické zázemí pro své tři děti, ale také pevnou základnu pro rozvoj plzeňské medicíny.
Mulač patřil k nejvýraznějším průkopníkům a zastáncům radikální myšlenky: osamostatnění gynekologie a porodnictví od obecné chirurgie. Byl hluboce přesvědčen, že přivádět děti na svět v nevyhovujících domácích podmínkách je anachronismem, a proto prosazoval bezpečné porody pod přísným odborným dohledem v čistém nemocničním prostředí. Své vize začal naplňovat nejprve adaptací někdejší Pášmovy vily na moderní chirurgicko-porodnické sanatorium. Na počátku 30. let pak celý areál velkoryse rozšířil o vysoce moderní přístavbu porodní kliniky, která svými standardy snesla nejpřísnější evropská měřítka.
Kromě náročné lékařské a podnikatelské praxe se Mulač intenzivně věnoval také veřejnému životu, spolkovému dění a rozsáhlé charitativní činnosti. Jako štědrý mecenáš nezapomínal na svůj rodný region – v milovaných Skořicích financoval například nákladnou a velkorysou opravu kostela, který předtím těžce poničil ničivý požár. Z jeho prostředků byly obnoveny interiéry včetně vzácných oltářů a pro svatostánek byl pořízen zcela nový zvon. Silné pouto rodiny k církevním tradicím a regionu podtrhla i jeho žena Anna, která se v roce 1931 stala kmotrou stejnojmenného nového zvonu v dominantním plzeňském chrámu sv. Bartoloměje.
Těžkou zkoušku a morální test přinesla druhá světová válka a nacistická okupace. V roce 1944 byl Jan Mulač na základě zákeřného udání zatčen gestapem a souzen nacistickým režimem v obávané pražské věznici na Pankráci. Navzdory podlomenému zdraví a hrůzám věznění válku přežil a po osvobození se s obrovským nasazením vrátil do čela své kliniky, aby opět sloužil pacientům. Jeho nabytá svoboda však měla jepičí trvání.
Komunistický puč v únoru 1948 smetl veškeré soukromé podnikání. Mulačova klinika byla nelítostně znárodněna a zkonfiskována státem. Zklamaný, vyčerpaný a křivdou poznamenaný lékař odešel zpět do rodných Skořic, kde se pokusil najít klid hospodařením na svém statku. Když však veřejně a otevřeně vyjadřoval svůj nesouhlas s brutálním a násilným odnímáním soukromého majetku sedlákům, komunistická moc v něm spatřila nebezpečného třídního nepřítele. Proti starému lékaři bylo zahájeno vykonstruované, nemilosrdné soudní řízení. Tlak totalitního aparátu, psychické vydírání a strach o rodinu nakonec zlomily i jeho silné srdce – během probíhajícího politického řízení zemřel 2. srpna 1951 ve Skořicích na náhlý infarkt myokardu.
Historie Mulačova sanatoria se po roce 1948 uzavřela jen formálně. O rok později se budova proměnila v závodní nemocnici Škodových závodů a prošla dalšími stavebními a architektonickými úpravami podle návrhu významného architekta Svatopluka Jankeho.
Slavné jméno zakladatele nese plzeňská nemocnice oficiálně od roku 1992, čímž se vrátila ke své historické identitě. Ačkoliv život a dílo MUDr. Jana Mulače utrpěly hlubokou ránu pod náporem totalitní zvůle, jeho celoživotní humánní odkaz a morální pevnost připomíná od roku 2023 také pamětní deska umístěná přímo v interiéru plzeňské nemocnice. Je stálou připomínkou toho, že opravdové hodnoty, obětavost a láska k bližnímu dokážou přežít i ty nejtemnější dějinné epochy.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
