Jen pár set metrů od rušného tepu plzeňské dopravy, u křižovatky ulic Karlovarská a Lidická, se nachází místo, které jako by vypadlo z času. Dnes zde najdeme tichý, byť v minulosti těžce zkoušený prostor, který v sobě nese hluboký příběh plzeňské židovské komunity.
Ačkoliv je tento hřbitov označován jako „starý“, nejde o vůbec první židovské pohřebiště v Plzni. První zmínky o židovském hřbitově v Plzni sahají až do roku 1424, kdy městská rada povolila prodej pozemku židovské obci na Skvrňanském předměstí.
Hřbitov v dnešní Bolevecké ulici (na Lochotíně) vznikl mnohem později, v 19. století. Zásluhu na jeho založení měl Michael Lederer, přičemž povolení ke stavbě vydala městská rada 5. února 1856. Hřbitov tehdy ležel v nezastavěném území dál od města a cesta k němu vedla přes Saské předměstí, dnešní Roudnou. Svému účelu sloužil až do roku 1898, kdy proběhl poslední pohřeb a byla zahájena činnost Nového židovského hřbitova v Rokycanské třídě.

Nejtragičtější kapitola tohoto místa se odehrála během 20. století. Hřbitov postupně pustl, stával se cílem vandalů a definitivní ránu mu zasadil komunistický režim v 80. letech. Tehdejší úřady rozhodly o jeho faktické likvidaci: k zemi byly strženy ohradní zdi, vstupní brána i hrobníkův dům. Většina náhrobků byla buldozery bezohledně nahrnuta do sousední rokle. Z původních stovek stél se do dnešních dnů dochovalo jen devět kusů.
Situace se začala měnit až v roce 2011, kdy byla zahájena revitalizace zbytků areálu. Místo bylo oploceno a opatřeno novou vstupní brankou.
Dominantou dnešního pietního místa je černý žulový pomník rodiny Fürthových. Ačkoliv se v areálu nachází, není původní – byl instalován v roce 2011 u příležitosti 100. výročí úmrtí Jindřicha Fürtha, významného plzeňského továrníka a majitele papírny. Rodina Fürthových je celosvětově známá především díky sušické výrobě sirek.

Okolí hřbitova nabízí i přírodní zajímavost – přilehlou rokli, kterou protéká bezejmenný potok. Ten dříve pramenil na Košutce a tekl tzv. Kněžskou jámou, avšak kvůli rozsáhlé výstavbě sídlišť byl sveden do podzemí. Na povrch vyvěrá právě u Lidické ulice a kolem židovského hřbitova krátce pokračuje, než je opět sveden do podzemí.



