CHICAGO / PLZEŇ – Když se dnes projdete ulicemi koloritní čtvrti Pilsen v jižním Chicagu, omámí vás vůně mexických tacos a stěny domů zdobené pestrobarevnými graffiti. Jen málokterý z projíždějících turistů však tuší, že pod vrstvami současné latinskoamerické kultury leží pevné, českým pivem a těžkou prací cementované základy. Před více než sto padesáti lety totiž právě v této oblasti zapustili hluboké kořeny emigranti ze západních Čech, kteří utekli před chudobou za Atlantik a zanechali v dějinách USA nesmazatelnou stopu.
Vše začalo v druhé polovině 19. století. Průmyslové Chicago zažívalo masivní boom a potřebovalo levnou pracovní sílu pro své železárny, pily, textilní továrny a obří jatka. Tisíce rodin z Plzně, Rokycanska a okolních západočeských vesnic sbalily své skromné majetky a vydaly se vstříc americkému snu.
Usadily se v tehdy nehostinné oblasti na jihozápadě od tehdejšího centra města. Čeští a němečtí dělníci začali této vznikající čtvrti kolem roku 1875 spontánně říkat Pilsen (Plzeň) – na počest města, které dalo světu nejslavnější ležák. Název se ujal tak rychle, že se stal oficiálním. Když pak v roce 1889 čeští přistěhovalci otevřeli v oblasti velkolepý společenský sál a zahradní restauraci Pilsen Park (v češtině známý jako hostinec „Na Plzni“), jen tím potvrdili identitu místa, kde zlatavý mok tekl proudem.
Kolem roku 1900 se celé Chicago stalo de facto třetím největším „českým“ městem na světě – hned po Praze a samotné Plzni. Žilo zde přes sto tisíc Čechů a čtvrť Pilsen byla jejich vůbec prvním a nejvýznamnějším centrem. Ulice lemovaly obchody s českými nápisy, pekařství vonící čerstvými koláči a desítky typických hospod. Imigranti si zde postavili impozantní Sokol, divadla i monumentální katolický kostel sv. Prokopa.
„Byla to komunita postavená na tvrdé disciplíně, šetrnosti a touze dokázat, že Češi se v Americe neztratí,“ shodují se historici. V plzeňské čtvrti se mluvilo převážně česky a zdejší děti vyrůstaly v prostředí, které kombinovalo drsnou realitu amerického industriálního věku s tradicemi západočeského venkova. Jak se komunitě dařilo, začali se Češi z Pilsenu postupně rozšiřovat i do dalších navazujících čtvrtí, jako byla Czech California (Nová Čechie) nebo Lawndale.
Právě z tohoto silného západočeského podhoubí v Chicagu a jeho blízkém okolí vzešly osobnosti, které později definovaly moderní Ameriku. Jen kousek severně od tehdejšího Pilsenu vyrůstal například George Halas, syn krejčího a hokynářky s kořeny na Plzeňsku. Tento tvrdý chlapík se stal zakladatelem, hráčem a trenérem týmu Chicago Bears a jednou z největších ikon v historii NFL (amerického fotbalu).
Na chicagském předměstí Oak Park si zase jako malý kluk hrál Ray Kroc. Jeho otec Alois pocházel přímo ze Stupna u Plzně a do Ameriky odešel za lepším životem. Ray Kroc později dokázal z malého stánku s hamburgery vybudovat globální impérium McDonald's a změnit způsob, jakým se stravuje celý svět.
V širší chicagské české komunitě politicky vyrostli i další velikáni, jako byl slavný starosta Chicaga Antonín Čermák (rodák z Kladna, který ovládl chicagskou politiku) nebo pozdější guvernér státu Illinois Otto Kerner.
Časy se změnily. V průběhu 20. století se bohatnoucí potomci českých imigrantů začali stěhovat na luxusnější předměstí. Do prázdných domů v Pilsenu začala v 50. a 60. letech proudit nová vlna dělníků – tentokrát z Mexika.
Dnes je chicagský Pilsen mekkou hispánské kultury, umělců a vyhlášené gastronomie. Genius loci místa ale nezmizel. Když se podíváte pozorně na fasády starých cihlových domů z konce 19. století, pod mexickými barvami stále uvidíte evropský rukopis s ozdobnými římsami a štíty. Ty sice vznikaly pod taktovkou amerických stavitelů, ale hrdě odkazovaly na starý kontinent. Pilsen v Chicagu tak zůstává fascinujícím pomníkem odvahy západočeských patriotů, kteří přišli s prázdnýma rukama a pomohli vybudovat jedno z nejúžasnějších měst v Americe.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
